Ladislav Skopal

Nakupovat české potraviny je pro mě samozřejmost

Nakupování není zrovna můj koníček, ale samozřejmě ho stejně jako většina lidí pravidelně absolvuji. Nechci tvrdit, že do košíku ukládám vždycky jen zboží vyrobené v naší republice. Ale zejména v poslední době si dávám stále více pozor na to, abych kupoval takřka výlučně české potraviny.

Někomu se apel na podporu produktů vyrobených u nás zdá směšný nebo přinejmenším zbytečný. Nesdílím tento názor hned z několika důvodů. Samozřejmě existuje takříkajíc „národohospodářský“ dopad vstřícného chování zákazníků vůči českých výrobkům – Česká republika nežije z turismu (i když by chtěla a mnohdy se tak tváří), nežije už vůbec z prodeje surovin, ale zatím je stále závislá na výrobě, ať už průmyslové nebo zemědělské. Takže pro všechny občany je důležité, aby výroba jako taková, výroba čehokoli, nezašla na úbytě. Beru to tedy tak, že když si koupím jakoukoli věc vyrobenou českýma rukama, podporuji de facto i sám sebe.

Zvláštní kapitolu pak tvoří zemědělské produkty, potažmo potraviny. Také pro ně jistě platí předešlé řádky, ale navíc tu existuje i další přidaná hodnota. Pokud si například koupím jablka z těšetických sadů, vím určitě, že jsou ekologičtější než jiná (možná pohlednější), která nabízejí některé obchody. Nepotřebují být chemicky ošetřená tak, aby vydržela přepravu přes půl Evropy a navíc tím, že se nevezou dlouhé hodiny v kamionu, nezatěžují zbytečně životní prostředí jedovatými zplodinami.
O kvalitě domácích brambor, mléka i mléčných produktů není třeba pochybovat, maso a masné výrobky z domácích chovů jsou zaručeně čerstvé, nevystavené podivným úpravám a zmrazování před cestou z druhého konce světa. To je přece argument nad jiné.

Mrzí mě ovšem, že se v supermarketech, kam chodí nakupovat převážná většina lidí, objevuje stále jen omezené množství českých výrobků. Dlouhodobá snaha o změnu této praxe bohužel  přináší své ovoce jen pomalu. Usilujeme ve Sněmovně například o to, aby existovalo patřičné zastoupení regionálních výrobců (respektive jejich výrobků) v obchodních řetězcích. Mám na mysli pečivo, zeleninu, ovoce, ale i jiné třeba i nepotravinářské výrobky. Když podobný mechanismus funguje například ve Francii, proč bychom ho konečně nemohli prosadit i u nás?

Ing. Ladislav Skopal
poslanec Poslanecké sněmovny
Parlamentu ČR